O datlích

Bývají nazývány ovocem rajských zahrad. A skutečně. Při pohledu na datlovou palmu se nám vybaví vůně dálek, moře a rozpálený písek, prostě opravdový ráj. Přesto si na datlích pochutnáváme zejména v zimním čase, datle se totiž sklízejí podle druhu od srpna do prosince.

Historie

Stejně jako fíky mají i datle svůj původ v Přední Asii v Mezopotámské nížině. A stejně jako o fících se i o datlích píše v Bibli a Koránu jako o pokrmu moudrých a svatých. Historie datlí však sahá ještě dál. Pěstují se již přes 5 tisíc let. Jsou známé jako zásobárna energie, proto byly odnepaměti hlavní potravinou pro beduíny a pouštní karavany. Zároveň byly ceněny pro své afrodiziakální účinky. Muslimové dokonce datlovou palmu považují za strom života. Dnešními největšími producenty jsou Maroko, Egypt, Irák, Španělsko ale i Indie a Kalifornie. Zejména v arabské kuchyni jsou denní součástí všemožných pokrmů a zároveň i zajímavým vývozním artiklem. Nejčastěji se pečou na másle nebo slisují do bochníku zvaného adšu.

Charakteristika

Palmy datlové (Phoenix dactylfera) dorůstají do výšky až 30 metrů. Daří se jim při vysokých teplotách a zároveň potřebují dostatečnou závlahu. Ideální podmínky jim tedy nabízejí pouštní oázy. Datlovník je rostlinou dvoudomou, proto se musí vysazovat samčí a samičí stromy, přičemž pyl z jednoho samčího stromu stačí na opylení 25 samičích. Plody o velikosti 5 -7 cm obsahují jedno velké semeno. Dozrávají v plodenstvích čítajících až 100 kusů bobulí. Jednotlivé kultivary se liší jak obsahem cukrů, tak konzistencí (dužnina šťavnatá až suchá) i barvou. Čerstvé datle mohou být oranžové, hnědé i černé, dužnina je bělavá. Každoročně lze z jedné palmy sklidit několik desítek kilogramů datlí. Kromě plodů se průmyslově využívají také všechny ostatní součásti stromu. V českých obchodech většinou narazíme na sušené datle, které můžeme v suchém prostředí skladovat dlouhé měsíce. V uzavřené vzduchotěsné nádobě vydrží kvalitní datle až rok. Čerstvým datlím svědčí nejlépe chladné prostředí, v němž vydrží několik týdnů.

Složení a použití

Datle v čerstvém stavu obsahují asi 30% vody a 50% cukrů. Sušené bobule mají méně než 10 % vody a poměr cukru přesahuje 60%. Jsou i zdrojem bílkovin, vitamínu B5, železa, draslíku, vápníku a dalších látek. Sušené datle jsou navíc koncentrovaným zdrojem niacinu, mědi, hořčíku a železa než čerstvé datle. Energetická hodnota téměř 300 kcal ve 100 g sušených plodů napovídá, že bychom je měli mlsat jen výjimečně. Jsou však zdravější a vhodnější než klasické bonbony pro děti. Právě díky své vysoké energetické hodnotě jsou datle v arabských zemích a Africe využívány jako hlavní složka potravy.

Datlový cukr

Je produktem přirozené krystalizace sacharidů v datlích. Je dobrou náhražkou třtinového cukru a všech ostatních druhů a může se bez obav přidávat k zelenině a ovocným salátům. Je chutný i v pokrmech se smetanou.

K čemu je použít?

slouží k výrobě „datlového medu“, sirupu, kořalky a mouky
hodí se do moučníků jako náhražka cukru
zachutnají i dětem a na rozdíl od bonbónů jsou zdravější
tryptofan obsažený v datlích zaručuje dobrý spánek
díky vláknině podporují trávení
působí lehce projímavě
ovocný cukr je rychlým zdrojem energie
při chudokrevnosti dodají potřebné železo
napomáhají snížení krevního tlaku
fungují jako přírodní antioxidant
z palmových listů se pletou košíky, klobouky a další předměty
ve vodě rozmáčené pecky slouží ke krmení dobytka

Pro většinu z nás však datle stále zůstávají exotickým ovocem, které okusíme pouze na Vánoce. Je však třeba dbát na to, abychom nekonzumovali datle konzervované kyselinou sírovou!

0 0 hlasy
Hodnocení receptu
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře