O vejcích

Vejce jsou neodmyslitelnou základní součástí českého jídelníčku a jejich zásoba nechybí téměř v žádné české lednici. Připravujeme si je k snídani, konzumujeme je jako volské oko místo masa, přidáváme je do buchet a koláčů, zdobíme jimi obložené chlebíčky. Mnozí však o vejcích téměř nic nevědí.

Třeba to, jak vejce správně skladovat, kdy se vejce považuje za čerstvé, že se dá vejce bez skořápky zamrazit, že se nesmí připravovat ve skořápce v mikrovlnné troubě, neboť by explodovalo, jaké živiny vejce obsahuje anebo jaký je rozdíl mezi bílou a hnědou skořápkou.

Nejčastěji konzumovanými vejci jsou vejce slepičí, ovšem je možné zakoupit také vajíčka křepelčí, krůtí nebo třeba husí, které se od sebe liší především svou velikostí. Naše dnešní povídání ovšem bude o těch nejpoužívanějších, tedy slepičích. Také tato vejce dělíme na několik velikostí, které označujeme podobně jako oblečení – S, M, L, XL. Vliv na velikost vajíčka má samozřejmě hmotnost, stáří, ale také rasa slepice a potom i vnější faktory, jako je její výživa, teplota prostředí nebo míra stresu daného zvířete. V obchodech se nejčastěji setkáváme s velikostí M, takové vejce by mělo vážit od 53 do 63 gramů. Vaječný bílek pak tvoří asi dvě třetiny váhy vejce, třetina připadá na žloutek.

Hnědá nebo bílá skořápka…

Rozdíl mezi bílou a hnědou skořápkou je zcela prozaický – bílá vajíčka snášejí slepice s bílým peřím, kropenatá a dohněda zbarvená drůbež vejce hnědá. Zajímavé však je, že hnědá vejce mají silnější skořápku. Podobné to je se zabarvením žloutku. Jeho odstín je dán vyloženě jen složením krmiva. Domácí vejce jej vždy mívaly sytě zbarvený díky kvalitní výživě, ovšem dnes už jsou také vajíčka z obchodu uvnitř krásně oranžová, neboť správné krmné směsi, které způsobí toto zabarvení, používají i velkochovy.

Čerstvost a trvanlivost vajec

Za čerstvé vejce se považuje takové, které není starší než devět dnů po snášce. Trvanlivost vajec je pak 28 dní po snesení. Pokud tedy používáte vejce z obchodu, zjistíte datum snášky po odečtení 28 dnů od minimální trvanlivosti. Po uplynutí devítidenní lhůty už je vhodné používat vejce pouze k vaření nebo pečení. Po celou dobu je samozřejmě důležité uchovávat vejce v co nejnižší teplotě (kolem pěti až osmi stupňů Celsia) – v pokojové teplotě by byla vajíčka do týdne stará či rovnou zkažená.

Kvůli vysokému riziku bakterie salmonely se v poslední době vůbec nedoporučuje konzumovat vejce v syrovém stavu, ale vždy dobře tepelně upravená. Proto je vhodné vyhýbat se pokrmům jako je tatarský biftek nebo čerstvá majonéza, kam jsou přidávána syrová vejce, nebo jíst tato jídla pouze v případě, že víme, odkud vejce pochází, a máme jistotu, že salmonelou nejsou kontaminována.

A jak je to s tradičním vaječným „strašákem“ cholesterolem? Vejce sice obsahuje dvě třetiny denní doporučené dávky cholesterolu, na druhou stranu při přímé konzumaci jej tělo nevstřebá stoprocentně. Proto je možné jíst bez výčitek klidně i pět vajec týdně. Lidé se zvýšeným cholesterolem by ovšem měli jíst maximálně jedno vejce, respektive jeden žloutek týdně, neboť cholesterol je koncentrován pouze v něm. Bílků je možné sníst neomezené množství, neboť ty žádný cholesterol a ani tuk neobsahují.

Vedle cholesterolu, který ve vejcích není zdaleka tak nebezpečný, jak se traduje, je vejce také bohatým zdrojem zdraví prospěšných živin – je kvalitním zdrojem bílkovin, riboflavinu, železa a selenu a najdeme v něm i nezanedbatelné množství luteinu či důležité aminokyseliny leucinu. Pokud si počítáte kalorický příjem, pak jedno celé vejce obsahuje asi 80kCal neboli cca 330kJ (tři čtvrtiny z toho obsahuje žloutek).

Pokud člověk trpí alergií na vejce, pak je možné tuto jedinečnou surovinu nahradit v některých pokrmech droždím, práškem do pečiva nebo výrobkem zvaným Vajahit, který neobsahuje cholesterol a má poloviční energetický obsah.

image_printVytisknout recept
0 0 hlasovat
Hodnocení receptu
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře